Umění a architektura

Umění

PALLADIUM není pouze nákupní centrem. Architektonická koncepce se snažila o citlivé skloubení historických exteriérů s moderními interiéry. Vznikla tak jedinečná stavba, která činí z nakupování opravdový zážitek. Díky bohatému historickému a hudebnímu „geniu loci” celé lokality naleznou návštěvníci v budově řadu prvků odkazujících na známé české malíře, skladatele a další umělce. Zároveň ale mají možnost nahlédnout do daleké minulosti při prohlídce cenných archeologických nálezů, které byly citlivě zakomponovány do moderních interiérů nákupního centra.

Kreativní design

Architektonická koncepce exteriéru se snažila o citlivé skloubení historické budovy (Kasárna z 19. století) s novými prvky. Projekt revitalizoval pozemek o ploše 13 500 m2 v srdci staré Prahy – plochu, která byla v minulých letech nepřístupná veřejnosti a byla ve velmi zanedbaném stavu. Díky PALLADIU získává centrum Prahy novou tvář.

Prvky kreativního designu jsou uplatněny na průčelích obchodů, na podlahových krytinách, zábradlích, eskalátorech, sloupech a stropech. Obchodní centrum je osvětleno přirozeným světlem. Součástí interiérů jsou tři nejvýznamnější archeologické nálezy. Využita jsou také například kamenná koryta z budovy bývalé jízdárny, a to jako součásti fontány ve vstupní hale kancelářské budovy.

Díla českých umělců

Skleněné sloupy od Václava Cíglera

V letech 1983 až 1985 vytvořil Václav Cígler, jeden z nejdůležitějších současných sklářských výtvarníků, unikátní skleněné sloupy – stély pro stanici pražského metra Náměstí Republiky. Po několik následujících let tak měli cestující trasou B možnost sledovat efekty lomu světelných paprsků na laminovaných broušených sloupech. V 90. letech se vestibul stanice stal komerční plochou a skleněné objekty byly odsunuty k okrajům haly, mimo jakékoliv osvětlení. Byly poškozeny grafity a značně poničeny vandaly. Hrozila jim naprostá destrukce. Od podzimu 2007 jsou skleněné stély, které autor speciálně adaptoval pro PALLADIUM, součástí vstupní haly (z ulice Na Poříčí) kancelářských prostor komplexu.

Krov jízdárny od K. Pichala

Dřevěný krov jízdárny byl postaven v letech 1857 až 1861 podle návrhu architekta K. Pichala. Konstrukce krovu byla projektována bez vazných trámů, a je také známa pod názvem Ormeovy skruže. Hlavní nosnou konstrukci krovu jízdárny tvoří třináct obloukových rámů (skruží). Kvůli vlhkosti, zatékání a přítomnosti dřevomorky domácí a dřevokazných hub došlo k poškození krovu dřeva. Proto byl nutný restaurátorský zásah. Došlo k demontáži obloukových rámů a převozu do restaurátorské dílny a následnému osazení opraveného krovu na své původní místo.

Fontánová plastika od Pavla Roučky

Významný současný český výtvarník Pavel Roučka je autorem Jezdeckého nádvoří. To vzniklo ve vstupní dvoraně z boku budovy jízdárny v ulici Na Poříčí a jeho součástí je upravená původní zeď na hranici pozemku s budovami, patřící ke kostelu Sv. Josefa, a fontánová plastika. Umělec se nechal inspirovat historií objektu. Byl okouzlen strukturou starých kamenů ze 17. století a koňskými žlaby z 19. století. Proto se rozhodl tyto dva prvky zakomponovat do svého díla. Kamenná zeď je osazena bas-reliefem ve tvaru stylizované koňské hlavy. Fontánovou plastiku tvoří 7 mramorových žlabů, ze kterých bude kaskádovitě stékat voda.

Zpět na O nás