Velikonoce naplno: Zvyky, recepty a nápady, které vás budou bavit!

Barevná vajíčka, zajíčci, mazanec, beránek, pomlázka. Velikonoční tradice a symboly jsou všude kolem nás. Nejvýznamnější křesťanské svátky se kvapem blíží. Letos je oslavíme poměrně pozdě, protože Velký pátek připadá na 18. dubna a Velikonoční pondělí na 21. dubna. Termín Velikonoc se každoročně mění. Závisí na lunárním kalendáři, nikoli na slunečním. Pravidlem je, že Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, takže jejich datum se pohybuje mezi 22. březnem a 25. dubnem. Odkud velikonoční tradice pocházejí, jak je slaví ve světě a jak si letos originálně vyzdobit byt? To vše se dozvíte v dnešním článku.
Historie Velikonoc
Jak jsme zmínili v úvodu, Velikonoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Možná vás ale překvapí, že jejich kořeny sahají až k pohanským oslavám jarního slunovratu. Postupně se tedy proměnily ve svátky připomínající znovuzrození Ježíše Krista. Církev vědomě naplánovala tyto oslavy na dobu, kdy již lidé slavili příchod jara, hojnosti a plodnosti. Přesto se do dnešního dne zachovalo několik pohanských zvyků. K těm patří například vynášení Morany – bohyně smrti, jež symbolizuje oficiální konec zimy a příchod jara. Mezi tyto zvyky patří také jarní úklid domova nebo šlehání pomlázkou. Tento zvyk je starší než samotné Velikonoce, s tím rozdílem, že dříve se pomlázkou šlehali všichni – ženy i muži.
Velikonoční tradice v Česku a ve světě
Současná podoba oslav Velikonoc již není tak duchovní jako dříve, a z Velikonoc se stala spíše společenská, kulturní, ale také komerční událost. Mnoho tradic se však dochovalo v určité podobě i z dávné minulosti. Jak se tradice a oslavy Velikonoc u nás liší od těch v jiných zemích?
Pomlázka
K nejtypičtějším českým a obecně slovanským tradicím patří pomlázka. Dnes pomlázku seženeme v každém obchodě, ale dříve si ji muži i chlapci poctivě pletli sami z vrbového proutí. I když jde dnes o poněkud kontroverzní tradici, jejím záměrem rozhodně není ženám ubližovat. Naopak – šlehání pomlázkou symbolizuje zájem mužů o ženy. Vyšlehání podle tradice zajistí, aby ženy byly po celý rok zdravé a krásné.
Kraslice
Ozdobená vajíčka, neboli kraslice, sloužila jako odměna pro koledníky. Ten, na kterého si daná dívka myslela, dostal nejčastěji vejce červené barvy. Dnes existuje nespočet kreativních způsobů a druhů zdobení kraslic, dříve se barvily hlavně pomocí přírodních surovin – například odvarem z cibule nebo červené řepy. A jak vlastně naše předky napadlo barvení vajíček? Jednoduše – s nástupem křesťanství se před oslavami Velikonoc držel půst a nesmělo se jíst nejen maso, ale také mléčné výrobky a vajíčka. To ale slepicím nikdo neřekl, a tak snášely dál. Aby se vajíčka zbytečně nevyhazovala, vařila se. Pomocí barev se pak rozlišovala jejich čerstvost. A po skončení půstu se během Velikonoc začala dávat právě jako odměna koledníkům.
A když mluvíme o výslužce – letos můžete kromě klasických kraslic potěšit koledníky i stylově zabalenými čokoládovými dobrotami. V Delmartu (patro –2) nebo prodejně Lindt (patro 0) najdete ikonické čokoládové zajíčky, vajíčka i pralinky, které zaujmou děti i dospělé.
Polévání vodou
V některých krajích je dodnes zvykem polévání žen studenou vodou, který mohou ženy druhý den po Velikonocích oplatit mužům. Na některých vesnicích se polévá také dobytek, protože podle lidových tradic tento zvyk zajišťoval omlazení a sílu.
Velikonoční zvyky ve Španělsku
Pojďme se podívat z Česka o kousek dál, do slunného Španělska. Asi nikoho nepřekvapí, že jsou zde Velikonoce nejdůležitějšími svátky v roce, jelikož Španělsko je silně katolická země. Zde se Velikonoce nazývají Semana Santa – v překladu „svatý týden“, který začíná v neděli a končí na Velikonoční pondělí. Nejvýznamnějším symbolem a součástí oslav jsou takzvané procesiones, tedy průvody, které symbolizují život Ježíše Krista. Středobodem každého průvodu je oltář s Ježíšem Kristem, Pannou Marií a konkrétní biblickou událostí. Tyto oltáře jsou vždy slavnostně vyzdobené a velmi honosné. Členům průvodu se říká nazarenos. Mají na sobě dlouhé mnišské oblečení a nepřehlédnutelné kuželovité kápě přes hlavu s otvory pouze na oči. Někteří z nich jdou přes celá města dokonce bosí, ale nenechte se zmást – být součástí průvodů je velkou ctí.
Velikonoční oslavy v Anglii
První vlaštovkou Velikonoc v Anglii je palačinkový den. Ten značí poslední den masopustu před Popeleční středou, a jak název napovídá, v tento den se jí pořádná nálož palačinek s javorovým sirupem, cukrem a Nutellou. Na Velikonoční neděli pak připadá hon na velikonoční vajíčka, kdy děti hledají v domě a na zahradě čokoládová vajíčka, která jim tam schoval velikonoční zajíček. Velikonoční neděle je obecně nejvýznamnějším dnem anglických Velikonoc, kdy věřící rodiny navštěvují kostel a oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den nesmí na stole chybět pečené jehněčí s pečenými brambory a jarní zeleninou.
Velikonoce v USA
Americké Velikonoce jsou ve většině případů spíše „nenáboženské“. Během soboty po Velkém pátku se zdobí vajíčka, která pak dospělí schovají po domě a na zahradě. Ta pak v neděli ráno hledají děti, protože je jim tam schoval velikonoční zajíček. Zbytek dne se nese ve znamení rozbalování sladkostí od velikonočního zajíčka a hodování – na stole nesmí chybět ani tradiční jídla, jako třeba pečená šunka, sladké brambory, zelenina nebo pečené jehněčí maso.
Velikonoční symboly a jejich význam
Kromě tradic a zvyků existuje také několik symbolů, které máme s Velikonocemi u nás neodmyslitelně spojené. Proč se ale vlastně peče beránek a objevuje se motiv zajíčka?
Beránek má kořeny v židovské velikonoční tradici a představuje biblický symbol Božího stáda, o které se pečlivě stará Pán Bůh jako pastýř. V antických a středověkých dobách se na oslavu Velikonoc připravoval skutečný beran pečený na ohni. Vzhledem k vysoké ceně jeho masa si však chudší lidé začali péct beránky z těsta sladké chuti, což se stalo tradicí, která se zachovala až do dneška.
Zajíček je vnímán jako symbol zmrtvýchvstání. Protože nemá oční víčka, nikdy nespí. Tradiční zvyk, kdy zajíček nosí vajíčka, přišel do České republiky z Německa. Zajíček je také spojený s Velikonocemi, protože na jaře často přichází blízko lidských obydlí, kde hledá potravu.
K Velikonocům neodmyslitelně patří i symbol kříže. Ten není původem křesťanský, je mnohem starší a byl znám už ve starověkém Egyptě, Číně či na Krétě. V různých kulturách a náboženstvích měl univerzální význam, často spojený s orientací v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí. Byl chápán jako spojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa a stal se symbolem věčnosti. Dnes je kříž nejvýznamnějším symbolem křesťanství, protože Ježíš Kristus, Boží syn, byl ukřižován. A protože si na Velikonoce připomínáme zmrtvýchvstání Krista, patří tak neodmyslitelně i k Velikonocím.
Velikonoční jídlo: Co nesmí chybět na svátečním stole?
Jako většina významných svátků, také Velikonoce jsou spojeny s několika typickými pokrmy – a rozhodně to nejsou jen vařená vajíčka.
Kulatý mazanec je považován za symbol slunce, a proto neodmyslitelně patří k oslavám jara a Velikonoc. Dnes si pochutnáváme na jeho sladké variantě, ale dříve se vyráběl i ve slané podobě s nastrouhaným sýrem a vejci. Některé hospodyňky do středu mazance kreslí kříž.
Jidáše mají mít dle lidových tradic tvar válečku, aby symbolizovaly provaz, na kterém se Jidáš podle Bible oběsil. Připravují se z kynutého těsta a většinou jsou posypané nasekanými mandlemi. Po upečení se jedí polité medem.
Beránek je pozůstatek zvyku, kdy se k oslavám jara připravovalo pečené maso. Vzhledem k jeho vysoké ceně se ale lidé uchýlili k pečení tohoto sladkého pečiva, což se dochovalo dodnes.
Velikonoční nádivka je dalším tradičním pokrmem, kterému se říká také hlavička, sekanice, sekanina nebo velikonoční snítek. Základem nádivky jsou vajíčka a „něco“ zeleného, nejčastěji nať petrželky, ale používají se i mladé kopřivy, bazalka nebo jiné bylinky. Pokud chcete, aby nádivka byla co nejméně tučná, použijte libové maso – skvělá je například nádivka s uzeným kuřecím. Do nádivky můžete přidat téměř cokoli, záleží na vaší chuti, kreativitě a dostupných surovinách.
Suroviny pro pečení velikonočního mazance nebo přípravu beránka nakoupíte pohodlně v Marks & Spencer Food (patro 0), kde najdete i spoustu velikonočně laděných specialit. Pro sváteční čaje a jarní čajové kolekce se stavte do OXALIS (patro -2) – prodejny čajů z celého světa.
Velikonoční dobroty ze světa
V Řecku se místo mazance peče velikonoční chléb tsoureki, který je oproti mazanci méně sladký. Přidává se do něj hned několik koření, jako je kmín, nové koření, skořice a vanilka, díky čemuž má typickou a výraznou vůni. Tradičně se podává ozdobený červenými vejci, jejichž barva symbolizuje Kristovu krev.
V Itálii zase nesmí chybět colomba, neboli tradiční italská bábovka ve tvaru holubice. Ta je upečená z kynutého těsta s kandovanou pomerančovou kůrou, cukrovou polevou, posypaná mandlemi a zrnky cukru.
Nápady na výzdobu a tvoření o Velikonocích
Pokud patříte mezi milovníky DIY a rádi si vše vyrábíte sami, máme pro vás tip, jak si originálně vyzdobit domácnost.
Nejvíce využijete samozřejmě skořápky od vajíček – ty nemusíte pouze zdobit barvením, ale můžete je využít i jako vázičky. Stačí vajíčko rozklepnout na jeho horní straně – dejte pozor, aby díra nebyla příliš široká. Vnitřek vajíčka opatrně oddělejte a využijte k některému z velikonočních receptů. Zbylou skořápku pak můžete zavěsit na větvičky vrby nebo zlatého deště tak, že k ní opatrně tavicí pistolí přilepíte provázkem. Pak už stačí skořápky naplnit vodou, přidat drobné jarní kvítky a krásná dekorace je na světě. Skořápky můžete také nalepit na kruhový korpus a vytvořit tak originální věnec na stůl.
Pokud si chcete vajíčka raději tradičně nazdobit, můžete vyzkoušet některou z originálních technik. Doma jistě najdete několik starých voskovek, které můžete nad aromalampou se svíčkou rozpustit a pomocí špendlíku vytvořit voskováním krásné kresby přímo na vyfouknutých vajíčkách. A pokud ne, zajděte do DM drogerie (patro –2), kde najdete barvy na vajíčka i velikonoční dekorace nebo v McPen papírnictví (patro –2), kde najdete široký sortiment barev, voskovek a pomůcek pro tvoření.
Nezapomeňte na květiny! Krásné sezonní květiny pořídíte v Holandské květiny v Palladiu (patro –2). Jarní narcisy, tulipány nebo hyacinty dodají vaší výzdobě tu pravou svěží atmosféru.
Velikonoce dnes: Jak si je užít jinak?
Ruku na srdce – tradice kolem Velikonoc jsou v dnešní době poněkud kontroverzní a šlehání pomlázkou se mnohým z nás může příčit. Možná, že se i vy každoročně snažíte vyhnout velikonočním koledníkům a raději volíte jiný program – určitě ale není třeba sedět doma se zataženými závěsy. Jak si užít Velikonoce v duchu oslav jara?
-
Uspořádejte piknik s rodinou nebo kamarády – volný den přímo láká k tomu, abyste si šli užít čerstvý vzduch a dobré jídlo. Pokud to počasí umožní, není nic lepšího než pohodový den na dece s dobrotami, deskovými hrami, které můžete koupit v Albi (patro 0), a tou správnou společností.
-
Vytvořte si vlastní tradici – uspořádejte rodinný brainstorming a zamyslete se nad tím, jak byste v ideálním světě chtěli slavit Velikonoce vy. Může to být něco jednoduchého, třeba příprava společného tradičního receptu, ať už z Česka nebo ze zahraničí.
-
Dobrovolnictví – i když třeba nepatříte mezi věřící, můžete Velikonoce zasvětit pomoci druhým. Zajděte například vyvenčit pejsky do útulku nebo uspořádejte sbírku pro potřebné. Zaručeně se pak budete cítit skvěle.
PALLADIUM o Velikonocích
Využijte velikonoční volno k návštěvě PALLADIA! Během pátku (18. 4. 2025), soboty (19. 4. 2025) a neděle (20. 4. 2025) budou prodejny otevřené od 9 do 21 h. V pondělí (21. 4. 2025) zůstanou zavřené prodejny s prodejní plochou nad 200 m2, ostatní budou ale otevřené – od 9 do 21 h. Detailnější přehled o otevírací době PALLADIA během Velikonoc (18.–21. 4. 2025) najdete na webu PALLADIA. Pokud toužíte po tradičních českých velikonočních dobrotách, zastavte se cestou do PALLADIA na Velikonoční trzích, které jsou na náměstí Republiky na Praze 1 přímo před PALLADIEM – kromě tradičních dobrot na vás na nich čeká sváteční atmosféra a originální velikonoční zboží.
Závěr
Velikonoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům, a to i přes jejich pohanské kořeny. Dnes už jejich duchovní forma přešla spíš ke společenské a kulturní události. Ať už patříte mezi fanoušky velikonočních tradic, nebo ne, tyto svátky jsou skvělou příležitostí, jak si užít příchod jara. Z tradic, jako je pomlázka, zdobení vajíček nebo pečení beránka, si můžete vybrat přesně to, co vás baví. Kromě tradičních receptů můžete zkusit i pokrmy z jiných zemí, kterými letos velikonoční tabuli originálně obzvláštníte. A pokud se vám žádná z tradic nezamlouvá, vymyslete si tu vlastní.