Historie Archeologie Vykopávky
PALLADIUM vyrostlo na pozemku bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky. V kasárnách sloužila nejedna známá osobnost českého národa, za zmínku stojí Josef Kajetán Tyl, který zde napsal slova k písni, která se následně stala státní hymnou. Kasárna byla ve vlastnictví vojska od 80. let 18. století až do roku 1996, nicméně ve 2. polovině 20. století byl objekt téměř nevyužíván a chátral. Teprve na začátku devadesátých let rozhodlo Ministerstvo obrany o jeho vhodnějším využití.
Byla tedy vyhlášena soutěž na prodej nemovitosti, jeho rekonstrukci a dostavbu. Vítězem se stala developerská společnost European Property Development. V květnu 2005 byla zahájena stavba a 25. října 2007 bylo PALLADIUM slavnostně otevřeno pro veřejnost. Od té doby je budova nákupního centra významnou a nepřehlédnutelnou dominantou centra města.
Archeologie
12. století
Odhalené základy desítky dřevozemních domů dokládají existenci rozsáhlejšího sídliště s urbanisticky promyšlenou orientací
2. pol. 12. století
Nejstarší monumentální architektura v okolí dnešního náměstí Republiky – pozůstatky tří kamenných románských staveb, včetně jednoho paláce.
Začíná výstavba staroměstského opevnění; na lokalitě doložena nálezem dobové vápenky.
30. léta 13. století
Starší kamenná zástavba je záměrně zlikvidována a v předbraní sv. Benedikta vzniká veřejné prostranství – základ dnešního náměstí Republiky.
1348
Karel IV. zakládá Nové Město pražské. Začíná výstavba nynější Truhlářské ulice s rezidenčními a řemeslnickými domy.
1350
Bohatý měšťan Jan Jakubův z rodu Velfloviců nechal zbudovat gotický špitál pro chudé – stavba, kterou lze vnímat jako základ veškerých budoucích aktivit probíhajících aktivit probíhajících na sledované ploše.
1380
Pod vlivem nově zřízeného královského sídla (na místě dnešního Obecního domu) se rozmáhá výstavba měšťanských domů v ulici Na Poříčí.
1420–1500
Špitál je vypleněn husity a během husitských válek je část jeho pozemků „divoce zprivatizována“ měšťany. Vznikají četné řemeslnické dílny – např. hrnčířské.
1517
Poslední zmínka o špitálu.
1520–1600
Domy jsou zcelovány a honosně přestavovány. V oblasti začínají převažovat bohatí obchodníci a podnikatelé nad „obyčejnými" řemeslníky.
Celý proces vyvrcholil v době panování císaře Rudolfa II., kdy se některé z domů mění ve skutečné paláce. Tehdy v jednom z nich pobýval i slavný alchymista Bavor Rodovský z Hustiřan.
1630
Příchod kapucínů přináší základní zásah do zástavby. Značná část domu podléhá demolici a na jejich místě vzniká rozsáhlá zahrada kapucínského kláštera.
13. 5. 1636
Založen klášter sv. Josefa, který je dochován dodnes.
1638
Na místě zaniklého špitálu zahájena výstavba klášterního domu.
1642
Konvent dostavěn. Další přestavby a rekonstrukce probíhají až do 2. poloviny 18. století.
1689
Klášterní budovy poničil veký požár.
1757 (květen–červen)
Pruské ostřelování
1786
Za vlády Josefa II. je klášter zrušen a jeho areál byl věnován armádě.
1794
Klášterní budovy upraveny pro potřeby kasárny
1840
Výstavba nových kasárenských budov v prostoru bývalé klášterní zahrady.
1853–1859
Rozsáhlá demolice klášterních objektů kromě kostela sv. Josefa. Probíhá výstavba rozsáhlých stájí, hlavní budovy kasáren a jízdárny.
1905
počátek 20. století
1993
Kasárna zrušena
1996–1999
Zjišťovací archeologické výzkumy
2003–2006
Vlastní plošný archeologický výzkum. Nejvýznamnější památky – pozůstatky tří kamenných románských domů – byly zakomponovány do stavby obchodního domu.
květen 2005
Developer European Property Development zahajuje stavbu PALLADIA
25. 10. 2007
PALLADIUM je slavnostně otevřeno pro veřejnost. Budova nákupního centra je významnou a nepřehlédnutelnou dominantou centra města.
Výzkum v číslech
Zkoumaná plocha
1,5 ha
Mocnost historických terénů
1–4 metrů
Datum zahájení plošného výzkumu
04/2003
Datum ukončení terénní části výzkumu
09/2004
Ukončení zpracování výzkumu
2008
Institucionální
a personální zajištění výzkumu
Archaia Praha, Archaia Brno, Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hl. M. Praze.
Odborní spolupracovníci a specialisté:Katedra Archeologie Západočeské university v Plzni, ZIP o.p.s. (enviromentální výzkum), RNDr. Jan Zavřel (geologie), Jan Růžička (geodezie, PC služby), PhDr. Luboš Lancinger (archivní výzkum)
Studentská praxe:Katedra archeologie Západočeské university v Plzni, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Instytut Archeologii Universytetu Łódzkiego (Lodž – Polsko), Univerzita v Grodně (Bělorusko)
Počty pracovníků:8 archeologů, 250 terénních a laboratorních pracovníků
Největší plošné odkryvy v historickém jádru Prahy
Komerční centrum EPD-PALLADIUM je moderní stavba, která se může pochlubit svým téměř tisíciletým rodokmenem.
Zjistil to rozsáhlý archeologický výzkum stavebních parcel, probíhající v letech 1996–2004. Výsledky průzkumu jsou natolik zajímavé a historicky převratné, že si zaslouží Vaši pozornost.
Původní funkce staveb předlokačního sídliště nebyla detailně určena. Odhalené kůlové jamky však napovídají, že všechny objekty dřevozemních staveb se vzájemně respektovaly a měly shodnou severojižní orientaci. K ojedinělým nálezům patří denárová ražba Vladislava II. (1140–1172), několik silně zkorodovaných zlomků a zcela osamocený kus vápenné malty. Zánik všech staveb je možno klást do průběhu 1. poloviny 13. století.
Největším překvapením výzkumu – románský kamenný dům palácového typu. V tomto objektu lze rozpoznat dvě oddělené prostory. Monumentální sál (cca 5x14 m) v jižní části domu byl zaklenut reprezentativní křížovou klenbou na tři pískovcové sloupy s dekorativními patkami a hlavicemi. Takový prostor nemá dosud mezi pražskými románskými domy žádnou známou paralelu. Druhá místnost (min. 5x4 m) se zachovanou částí kvádříkového zdiva na vnitřním líci obvodních zdí ukrývala další pískovcovou patku s drápky. Celou stavbu je možno rámcově datovat do 2. poloviny 12. století.
Zahájení domovní zástavby Nového Města pražského dokumentuje masivní, 32 m dlouhá, parcelní zeď. Gotický špitál pro chudé nechal vystavět staroměstský měšťan Jan Jakub z rodu Velfoviců (správce urbury v Kutné Hoře). Součástí výstavby byl i kostel P. Marie, pivovar, stodola a zahrada. V průběhu let 1420–1600 prošel celý komplex řadou přestavbových fází. Po zániku za husitských válek byl pozemek v divoké ´privatizaci´ rozparcelován pro potřeby měšťanských domů.
Na parcelách při dnešní ul. Truhlářská (pův. Hrnčířská) a Na Poříčí se dochovaly početné doklady středověkých i raně novověkých objektů provozně-hospodářského charakteru.
Pozůstatky hrnčířské produkce dokládají čtyři oválné jednokomorové pece se stěnami z cihel, zaklenuté pásy do sebe vkládaných hrnců, omazaných vrstvou hlíny. Z vrstev pocházejí mimořádné kvalitní nálezy keramických nádob, kachlů různých typů a doklady samotné výroby (matrice, polotovary, zmetky apod.) Keramická výroba pokračovala i v průběhu 16. století. Z té doby pochází četné doklady výroby kachlů.
Stříbrný, dodatečně pozlacený groš Ferdinanda I. z roku 1561 pochází z odpadní jímky domu v Truhlářské ulici. Dům dokazuje složitější strukturu stavby. Podlaha je z cihlových dlaždic a malý dvůr, který odděloval dům od ulice, byl pečlivě vydlážděn říčními valouny. Do ulice se vcházelo úzkou brankou. K rozmachu výstavby docházelo především v období panování Jiřího z Poděbrad. Další měšťanské domy se soustřeďovaly poblíž nově budovaného královského sídla v prostoru dnešního Obecního domu.
Zásadní změnu přinesl řád kapucínů, který vykoupil a následně zbořil domovní zástavbu na většině zkoumané plochy a založil zde klášter s rozsáhlou zahradou.
Období existence zahrady se do vývoje zásadním způsobem nezapsalo. Pestřejší vývoj prodělal prostor někdejšího gotického špitálu, z jehož trosek vyrostla budova kapucínského konventu s klášterním kostelem sv. Josefa, který je dochován dodnes. Díky demoličnímu zásypu z 19. století se zachránil trojprostorový sklep pod refektářem. Zahrada rajského dvora zakonzervovala starší zděné konstrukce a zachytila zahloubené partie lehké zahradní architektury – dřevěný vodovod a centrální vodní nádržku. Mezi zajímavé nálezy patří nevybuchlá bomba z období pruského obléhání Prahy po bitvě u Šterbohol, 1757. V klášteře tehdy sídlilo velení obrany Prahy.
Po zrušení kláštera byla plocha určena pro potřeby armády. To přineslo nové stavební aktivity a poslední radikální nárůst terénu formou navážek. Rozměrný objekt kasáren, vystavěný dle projektu dvorního architekta A. Volfa, plnil svou funkci až do roku 1993. V kasárnách se vystřídala vojska C. K. armády, Československé armády, Wehrmachtu, Československé armády, Československé lidové armády a armády ČR.